Petr + gabi = story
Co o nás napsat? Toť otázka. Tento blog bereme trochu jako příběh o jídle, který je ještě na začátku. Slova, která tady v tuto chvíli čtete, budou nejspíše ještě několikrát změněna.
Začali jsme jíst jinak než je tu zvykem, což se nejdříve nesetkalo s pochopením, především u našich babiček. S postupem času se ale naše okolí začalo zajímat, co konkrétně jíme. A ta odvážnější část rovnou chtěla něco vyzkoušet.
Když přijde řeč na jídlo a my řekneme, které všechny potraviny jsme vyřadili, ostatní reagují: „Panebože a co tedy jíte? Vždyť to musí být nuda… A jak přežijete bez pečiva?“ Dopředu říkám, my se neomezujeme. My doma hodujeme a to doslova.
Změnu ve vaření nebereme jako žádné omezení. Vaření je pro nás relaxem, každé jídlo je malým svátkem, chvílí, kdy zpomalíme, přestaneme přemýšlet o práci a vychutnáváme si každou ingredienci.
Zlomovým momentem byl rok strávený v Londýně. Na jednom místě se mísí kultury z celého světa. Zamilovali jsme si možnost ochutnat každý den něco naprosto jiného. Tam jsme zjistili jednu velkou zásadní věc (na tu jsme samozřejmě mohli přijít kdekoliv jinde včetně naší rodné země) a to, že ovoce ani zelenina neztratili svojí původní chuť, je však nutné vybírat. Poznali jsme lidi, kteří si jídlo užívají a kouzlí z něj zázraky. Že Britové neumějí vařit? To se u nás nepotvrdilo. Nebo jsme měli jen štěstí?
Jak jíme & naše filosofie
Náš pohled na jídlo převrátila naruby kniha It starts with food (Jídlo na prvním místě). Začali jsme si uvědomovat, jak obrovský vliv na naše tělo mají potraviny, které jíme.
Nejsme ale zastánci žádných diet ani žádného proudu. Začali jsme na tzv. paleo a primal stravě, ale postupně jsme zařadili další potraviny. Z vlastních zkušeností víme, že strava je zásadním faktorem ovlivňujícím stav těla a psychiku.
Především se vyhýbáme rafinovanému cukru, který na nás číhá i v potravinách, u kterých byste to vůbec nečekali. Na našem stole nenajdete žádné pečivo, kravské mléko či těstoviny. Volíme potraviny bez lepku.
Chceme ukázat, že zdravé jídlo neznamená, nudnou dušenou zeleninu bez chuti. Že zdravý talíř je mnohem chutnější než jídlo smažené, oslazené, apod. Nechceme, ale nikomu říkat, co jíst, a co nejíst. Rádi bychom, aby každý u nás našel trochu inspirace, ať už je vegetarián, vegan, jí podle pravidel palea nebo primal, nejí lepek nebo cukr.
Gábi
Miluju jídlo. Ať už je to snídaně, oběd či večere. Sladké nebo slané. Narozdíl od Petra mě řikali rodiče: „Gabčo nepapkej tolik!“ V jídelnách jsem patřila mezi oblíbence všech kuchařek.
Etapa “stává se ze mě kuchařka” nastala, když se mamka od nás s tátou odstěhovala. Bylo to jednoduše peklo. Jak pro tátu, tak pro mě. Prvních 365 dní jsem vařila maso na houbách nebo špagety.
Díky Londýnu jsem se do vaření zamilovala. Začala jsem trávit hodiny v knikupectví a hledala inspiraci. A díky kamarádce Saimě, která je šefkuchařkou, jsem získala spoustu zajímavých zlepšováků na bojišti zvaném kuchyně. Bojiště je to od chvíle, kdy se Petr rozhodl zajímat se o vaření. Bohužel jsem trochu výbušná povaha.
Petr
Vše se u nás začalo točit kolem jídla a já si to náramně užívám. Donedávna jsem byl kuchyní spíše nepoznamenaný. Jako dítě jsem byl neuvěřitelně vybíravý. Díky za trpělivost, mami :-).
Vše se změnilo až v Londýně. Díky airbnb jsme potkali spoustu fajn lidí v čele se Saimou, šéfkuchařkou pakistánského původu. Objevovali jsme nejen nové chutě, ale především nové potraviny, které v české kuchyni chybí.
Naše kuchyně & vybavení
Naše kuchyně má 2mx2m a často se v ní těsníme všichni tři (my a
náš labrador Chico).
Nemáme žádného kuchyňského robota. (Ale to se třeba změní, viď
ježíšku ;-) )
Fotíme na balkóně.
A kdo jsme mimo kuchyni?
Jsme z Kladna, ale jsme v Praze pečení vaření za svými klienty, na školeních nebo jazykových kurzech. Jsme oba na volné noze. Pracujeme většinou z domova nebo z různých kaváren. Rádi jíme (očividně), cestujeme a sportujeme.
Petr o Gábi
Gabča je ta kreativnější polovička a kromě vaření má mnoho talentů.
Tvoří pro své klienty kampaně na Googlu a Seznamu (www.ppckonzultantka.cz).
Podle mě má Gabča krásné fotky nejen jídla. Já její grafické cítění využívám na grafické zpracování webových stránek.
Strašně moc by chtěla hodně cestovat, ale bojí se letadel.
Gábi o Petrovi
Milejšího člověka jsem nepoznala (a to umím být mooc milá ).
Co se týče bylinek, je to hlava děravá. Otázku: Jak vypadá šalvěj? jsem slyšela minimálně 5krát.
10 hodin denně tráví navrhováním a programováním webových stránek (www.ogurcak.com).
Pyšní se desítkami medailí z hokejbalu, lekářských zpráv však má doma podstatně více.
Petr a Gábi o Chicovi
Ačkoli je Chico nejstarší z nás, (je mu 9 psích let, což je tak 65 lidských) je z nás někdy největší dítě.
Má opravdu těžký život. Asi tak 16 hodin denně prospí.
I když nemá hodinky, u misky je vždycky včas, většinou radši i o něco dříve.
Hroozně moc rád jí a pro jídlo udělá cokoli.
Děkujeme a přejeme dobrou chuť
Petr & gabi
