USHGULI, NEJVÝŠE POSTAVENÁ VESNICE V EVROPĚ

Vypadá to jakoby se tu zastavil čas. Mezi kamennými domky na blátivé uličce jen tak tak Gabča stihne uhnout rozběhnutému statnému koni, kličkuje mezi námi a prasaty. Jak jinak, vítají nás všudypřítomní psi a obrovité krávy. Lidi, nenechte se zmást. Tady ve 2200 metrech nad mořem žijí lidi. Jsme mezi nejvýše postavenými trvale obyvanými vesnicemi v Evropě. Trvale tu žije prý něco okolo 200 obyvatel, ačkoliv jsou díky sněhu nemalou část roku kompletně odstřiženi od okolního světa.

Vidíte ty divné věže? Každá rodina si tu stavěla svou ochranou strážní věž. Některé tu stojí už od 8. století. Dolní patro nemá okna ani dveře. Nahoru lze jít jen po žebříku hozeném z některého vyššího patra. Věž rodinu chránila před sněhem a také před útokem ať už zvenčí nebo rodiny ze stejné vesnice⚔️.

V Mestii nás plakát zavedl do baru, kde se ve sklepě zrovna ten den promítá film Dede natáčený ve Svaneti (oblast, ve které jsme). Servírka se ptá odkud jsme. Česká republika, odpovídáme. Usmívá se a říká: „MÁME cenu poroty z Varů?“. To jsme ještě netušili, že to je jedna z postav. V Ushguli se narodila režisérka filmu. Ukazuje v něm místní tradice. Neměli to tu vůbec lehké a tak některé jsou drsné. Pokud ženě umře manžel a v manželově rodině není např. bratr, který by si ji vzal, může si ženu vzít někdo jiný. Dítě, ale zůstává v rodině otce. Ženu si lze legitimně vzít tak, že si ji jednoduše unesete. Je tu hluboce zakořeněna i krevní msta a to nás vrací ke věžím, kde se před její hrozbou ukrývali.

Ve filmu snad kromě jednoho herce hráli jen místňáci. Asi 10ti letý klučina si to proti nám cvála suverénně na hřbetu koně?. A hele, to je ten z filmu.

Zbytku Gruzie se, jak nám režisérka říkala, tenhle drsný příběh moc nezamlouval. Místní ho ale vítali. Tyhle tradice totiž vymizely teprve nedávno. Říkala nám, že se o tom nemluví, ale že krevní msta tu byla vykonána i minulý rok.

Zdar a sílu! P.